od JKL » sob 28. bře 2015 22:02
Ano, to je Nolanův trik - vytvořit zamotaný děj a vtáhnout diváka do spleti vlastních myšlenek. Dělá to tak fikaně, že divák přestane vnímat triviálnost a jednoduchost původního děje a jen se pohrouží do vlastních úvah ´jak to vlastně...´. Nolan to dělá fakt výborně, klobouček, ale mám k tomu ´musíš rozmýšlať´ pár výhrad:
- dává divákovi návod, Interstellar je v tom ´samovysvětlení´ snad ještě hůř než Inception. To je rozdíl mezi A.C.Clarkem a Nolanem - Clark NIC nevysvětloval, od začátku do konce wtf, Nolan potřebuje dvě hodiny uvádět diváka do děje a potřebuje k tomu šílený spektálk, aby ten náhodou nudou nepřepadl přes sedačku
- nepřemýšlíš jen tak o něčem, přemýšlíš o tom, o čem přesně přemýšlet máš, ono taky nad ničím moc přemýšlet nejde, oba zmíněné filmy si prostě jako dějovou linku vezmou něco tak neuchopitelného, že divák nabývá dojmu, že skutečně o něčem přemýšlí, ale vlastně nepřemýšlí o ničem podstatném.
- nepřemýšlíš nad žádným skutečným problémem, dilematem. Ty filmy sice nesou kupu potenciálních úvah, ale většina z nich je velmi jednoduchých. O čemže je celý Inception? Je to sen nebo ne? To jsme se dívali na celý film jen pro TO? Konkrétně tohle je film, který je vrcholnou ukázkou kinematografie, která i přes svoji obludnost vlastně uplně o ničem.
- i tak jsou to oblubné konstrukty, ty filmy trvají tak dlouho proto, protože jinak by nedávaly smysl. Je to jako ten vtip o ´nastoupí do autobusu pasažér.. dva vystoupí. atd atd atd atd atd a otázka stojí - kolik je řidiči let?´. Vtáhnout diváka do naprostého centra dění se dá pomocí jednoho víceméně dialogu (Man from earh), monologu (Tarkovského Solaris).. Nolan na to potřebuje armádu.
- veškeré potřebné myšlenkové požadavky na diváka jsou generovány uplně jednoduše - ne tím, že by byl divák vystaven skutečnému dilematu, ale tím, že mu scénář jednoduše nedá odpověď na nějakou triviální otázku.
Jo jasně, ty filmy jsou hrozně hezké, ale trochu mě mrzí, že Nolan je považován za nějakého hybatele divákova mozku, přitom ve srovnání s Asimovem nebo Bradburym (já vím, že je to unfair srovnání, nicméně sem chtěl zmínít nějaké scifi, taky bych klidně mohl vzpomenout Lynche, Kurosawu...) je Nolan někde na úrovni dětské pohádky.
Ale tím něříkám, že ty jeho filmy jsou apriori špatné, chápu jeho obdivovatele, akorát mi přijde, že se jeho diváci občas nechají trochu opíjet rohlíkem.
Ano, to je Nolanův trik - vytvořit zamotaný děj a vtáhnout diváka do spleti vlastních myšlenek. Dělá to tak fikaně, že divák přestane vnímat triviálnost a jednoduchost původního děje a jen se pohrouží do vlastních úvah ´jak to vlastně...´. Nolan to dělá fakt výborně, klobouček, ale mám k tomu ´musíš rozmýšlať´ pár výhrad:
- dává divákovi návod, Interstellar je v tom ´samovysvětlení´ snad ještě hůř než Inception. To je rozdíl mezi A.C.Clarkem a Nolanem - Clark NIC nevysvětloval, od začátku do konce wtf, Nolan potřebuje dvě hodiny uvádět diváka do děje a potřebuje k tomu šílený spektálk, aby ten náhodou nudou nepřepadl přes sedačku
- nepřemýšlíš jen tak o něčem, přemýšlíš o tom, o čem přesně přemýšlet máš, ono taky nad ničím moc přemýšlet nejde, oba zmíněné filmy si prostě jako dějovou linku vezmou něco tak neuchopitelného, že divák nabývá dojmu, že skutečně o něčem přemýšlí, ale vlastně nepřemýšlí o ničem podstatném.
- nepřemýšlíš nad žádným skutečným problémem, dilematem. Ty filmy sice nesou kupu potenciálních úvah, ale většina z nich je velmi jednoduchých. O čemže je celý Inception? Je to sen nebo ne? To jsme se dívali na celý film jen pro TO? Konkrétně tohle je film, který je vrcholnou ukázkou kinematografie, která i přes svoji obludnost vlastně uplně o ničem.
- i tak jsou to oblubné konstrukty, ty filmy trvají tak dlouho proto, protože jinak by nedávaly smysl. Je to jako ten vtip o ´nastoupí do autobusu pasažér.. dva vystoupí. atd atd atd atd atd a otázka stojí - kolik je řidiči let?´. Vtáhnout diváka do naprostého centra dění se dá pomocí jednoho víceméně dialogu (Man from earh), monologu (Tarkovského Solaris).. Nolan na to potřebuje armádu.
- veškeré potřebné myšlenkové požadavky na diváka jsou generovány uplně jednoduše - ne tím, že by byl divák vystaven skutečnému dilematu, ale tím, že mu scénář jednoduše nedá odpověď na nějakou triviální otázku.
Jo jasně, ty filmy jsou hrozně hezké, ale trochu mě mrzí, že Nolan je považován za nějakého hybatele divákova mozku, přitom ve srovnání s Asimovem nebo Bradburym (já vím, že je to unfair srovnání, nicméně sem chtěl zmínít nějaké scifi, taky bych klidně mohl vzpomenout Lynche, Kurosawu...) je Nolan někde na úrovni dětské pohádky.
Ale tím něříkám, že ty jeho filmy jsou apriori špatné, chápu jeho obdivovatele, akorát mi přijde, že se jeho diváci občas nechají trochu opíjet rohlíkem.
