čtv 21. dub 2016 21:31
Máme i vlastný discord server: https://discord.gg/fgWjDdg2rE?
Hory a turistika
Diskuze o všem možném i nemožném.
čtv 21. dub 2016 21:36
to sa mi len zda, alebo je to severna stena Eigeru? 
čtv 21. dub 2016 21:44
No a aby ste neřekli, tak sem hodím obligátní report z MF z loňska (napsáno pro lehce alkoholické fórum, tak odpusťte pro mne jinak nezvyčejně obroublý styl...).
(někdy v říjnu tuším se to odehrálo)
Plán byl prozaický - v pátek kolem oběda dorazit do Terchové, odtud Diery - Rozsutec - Stoh - Chata pod Grúňom, druhý den Grúň-Kriváň-Suchý-ch.p.S.-v neděli na vlak.
Šlo to fajn, lehce mrholilo na startu, ale najednou se to umoudřilo a šel sem pod azurem, měnilo se to, ale barvy a všechno super, barevné listí ještě na stromech. Touhle krásou sem došel až na vrchol Velkého Rozsutce, kde sem byl komplet sám asi 45 minut, tak sem se válel. Ó, jaká chyba. Sešel sem ještě dolů na rozcestí, že si sednu a přes Stoh pomalu půjdu na Grúň. Jak sem si sedl, tak se zatáhlo a začalo chcát. Jako chcát fest, žádná podzimní přeháňka. Seru na Stoh, beru to traverzem. Chyba. Stoh je hnusný dementní kopec, ale ten traverz je za mokra ještě asi o další dva levely dementnější. Vzhledem k tomu, že sem celý den nejedl...doma sem nestíhal a nenašel tašku s proviantem, asi mi to děcka sežraly, mám tam záložní tyčinky atd., plán byl lehký chaluňg v Žilině, nicméně sem tam nestihl vůbec nic skrzevá meškanie vokzála a v Terchové se mi do chaty pod kopcem nechtělo. No prostě, v půlce traverzu mi došel cukr a začalo to být ještě humornější, co dvacet metrů stop a vydýchat, nahoru dolu, přes kořeny, všechno klouže, ale držím se. Na několika místech bych nerad spadl, protože bych se musel plazit zpátky desítky metrů, ale daří se mi. Nakonec se trochu rozejdu a dojdu ve fajn čase na rozcestí. Celkem spokojený, že to nejhorší mám za sebou. Ne, to nejhorší mám před sebou.
Udělám dva kroky, on tam je takový listnatý hájík, nějaké po*ebané olše nebo co, na listí mi ujely nohy a letím cca 25 metrů ze svahu, otočím se na záda a doufám, že nejedu koulema proti topolu. No, bohudík, nicméně sem zabrzdil v nějakých malinách. Sem celý mokrý, na zádech mám bahno, za nehty mám bahno a v tom zapíchané ostružiní, cosi nadávám, ale ok, musím dát pozor. Jdu víc do lesíka, třeba tam nebude tak bahno. Ach, je ta ku*va i tam! Na třístech metrech zbylého svahu padám asi patnáctkrát, proklínám to kreténské rozhodnutí si nebrat nesmeky, výhoda je snad jen v tom, že sem padal ke konci do trávy.
Šupem na Grúň, takový táhlý nic moc kopec, silná mlha, dost fučí, navíc hustě chčije. Spíš mě ale sere, že nahoru lezu jen proto, protože odtud půjdu na chatu dolů. Traverzovat se neoplatí, mám sice gps, ale profil terénu je dementní, to bych se tam umlátil.
Dojdu na kopec a teď mě nečeká nic jiného, než v hustém dešti, mlze a silném větru sejít 500m převýšení dolů pod kopec. Navíc se smráká a cesta vede po travnaté louce. Opět letím, co deset metrů házím tlamu, nemá se cenu čehokoliv držet. Snažím se jít trochu lesem, ale je to ještě horší. Začíná být tma, ale nechce se mi vytahovat čelovka. Prostě je plán to dojít. Nejhorší je, že za prvním obloukem vidíte světla chaty, nicméně je to kilometr vzduchem. A vlastně i kilometr pěšky. Je to horší než nejtěžší stoupání, co pět metrů padám, ten kilometr dolů jdu asi 45 minut a na chatu dojdu za tmy.
Je tam domluvené nějaké ubytování, ženská o mně samozřejmě neví, takže asi budu spát na podlaze hahaha. Nakonec se to nějak domluví. Chata pod Grúněm je otravná. Obsluha je taková nějaká divná, navíc tam mizerně vaří. Po Suchým a pod Chlebom je jeden dodavatel, jde to poznat. Je tam několik lidí (zapomněl jsem dodat, že se jedná o nějaký sraz outdoor fóra, ale příliš se s nimi nepaktuju, sedím sám u stolu atd., prostě se chovám klasicky sociálně), totálně mě fascinuje jeden uchyl, který žere jen jablka (jednou za měsíc sní během dne kilo masa). Borec tu trasu co já přeběhl za dvě hodiny (mi to trvalo asi 6), další den potom přeběhne hřeben tam, zpět a poté poběží na uplně jinou chatu někam uplně jinam, aby v neděli byl doma v době, kdy my se teprve poserem z kopce, prý za ten víkend naběhal tréninkově skoro 100km z desetikilometrovým převýšením. Uh. Já raději zemřu bezbolestně.
No, vyspím se, nažeru se (odporné párky z kuřecích pařátků) a jdu. Jde se na chatu pod Suchým, to je vlastně hřebenovka, hodně easy, místy chčije, nějací dorostenci mají trénink, já se tam tak poflakuju, libovolně stavím na každém větším šutru, ale i tak jsem na Suchém kolem druhé, nikde nikdo, tak si suším hadry (nechtěně jsem správně odtušil, že později bude prostor nad kamnama dost vzácný), žeru jejich luxusní kaspustnicu a jsem celý vysmátý.
Opět nemám ubytování, ale tady je domluva o tři levely lepší, prý ještě nějaké místo je - super, spím v pokoji pro 4 lidi uplně sám, takže si zabírám fuhrerovské místo u okna. Dvě třetiny lidí z předchozího večera se na to vysraly, prý moc prší (pršelo jen trochu proti pátku) a jiné výmluvy (nicméně jeden typ volá, že luxusně zabloudil a podle popisu trasy je v Bulharsku), dojde jeden borec co vede v Žilině pobočku Hudy, docela fajn maník, co dělal v ZA výšku a pak si tam našel ženskou (jinak je někde z Olomouce), ´přerovské spací/sací komando´ - takoví starší borci, co toho víc vypijou než nachodí (ale nachodí toho docela dost), nějaká docela poklidná ženská z Kopřivnice, se kterou pak jedu domů, a pak dvojice afektovaných turistů, kteří baví hospodu svými neoduševnělými zážitky z nějakého pomrdaného ledovce ("haha, no tam tam jdem a fakt, ten vůl si nechal doma druhý cepín, to mě podrž", ahaha, ty krávo, seru magi), to mě ale vážně nezajímá, dávám to najevo a trestem mi je, že mě nevemou domů autem (přestože domluveno nadesetkrát). Fuck off, kkti.
Chata pod Suchým je ze všech (čtyřech?) MF chat nejlepší, je nejkrásnější, je nejpohodovější, je tam nejlepší obsluha (chatu vede mimochodem ženská z Plzně, všechno to žrádlo vaří sama.. sme se z ní pokoušeli vypáčit, jak se dostala z Plzně na Suchý, ale vypadá, že to ani ona sama netuší). Vypije se dost, akci utne až nějaký slovenský kolega u vedlejšího stolu, který se o půl druhé sesune k zemi i s celým stolem. Docela humorná situace, protože už byl vyplý generátor, prostě pšt děti, tichučko a najedou jeeeb, všechno na zemi. Chlapík spí ovšem na zemi, tak ho chatárka zkušeným chvatem naloží na záda a odnese do postele. Zkouším předstírat spaní, že by mě jako taky.. ale prohlédla to, mrcha.
Ráno dolů do Nezabudské Lúčky na stanicu (výpravčí, prodavačka lístků a hostinská v bufetu je jedna a tatáž osoba!!!), pivo, Žilina, pivo (Pernštejn), vlakem jak král v jídelňáku, šest piv, guláš. Jedu s těma přerovákama, přijde ženská pro objednávky, všechno si ´pamatuje´, říkám "sleduj, to posere a třikrát se vrátí".
Vrátila se asi pětkrát a posrala dvě objednávky. Valmez, konec výletu (jedu taxikem od vlaku, po asfaltu neujdu ani sto metrů už). Konec srandy, jdu se umýt teplou vodou.
"Dierama navrch to bylo v klidu, romantika.."
"Vrchol blízko..trochu fučelo, ale vypadalo to ještě dobře"
"No a pak už sem si vyfotil jen horký koláč, byl fakt super"
(někdy v říjnu tuším se to odehrálo)
Plán byl prozaický - v pátek kolem oběda dorazit do Terchové, odtud Diery - Rozsutec - Stoh - Chata pod Grúňom, druhý den Grúň-Kriváň-Suchý-ch.p.S.-v neděli na vlak.
Šlo to fajn, lehce mrholilo na startu, ale najednou se to umoudřilo a šel sem pod azurem, měnilo se to, ale barvy a všechno super, barevné listí ještě na stromech. Touhle krásou sem došel až na vrchol Velkého Rozsutce, kde sem byl komplet sám asi 45 minut, tak sem se válel. Ó, jaká chyba. Sešel sem ještě dolů na rozcestí, že si sednu a přes Stoh pomalu půjdu na Grúň. Jak sem si sedl, tak se zatáhlo a začalo chcát. Jako chcát fest, žádná podzimní přeháňka. Seru na Stoh, beru to traverzem. Chyba. Stoh je hnusný dementní kopec, ale ten traverz je za mokra ještě asi o další dva levely dementnější. Vzhledem k tomu, že sem celý den nejedl...doma sem nestíhal a nenašel tašku s proviantem, asi mi to děcka sežraly, mám tam záložní tyčinky atd., plán byl lehký chaluňg v Žilině, nicméně sem tam nestihl vůbec nic skrzevá meškanie vokzála a v Terchové se mi do chaty pod kopcem nechtělo. No prostě, v půlce traverzu mi došel cukr a začalo to být ještě humornější, co dvacet metrů stop a vydýchat, nahoru dolu, přes kořeny, všechno klouže, ale držím se. Na několika místech bych nerad spadl, protože bych se musel plazit zpátky desítky metrů, ale daří se mi. Nakonec se trochu rozejdu a dojdu ve fajn čase na rozcestí. Celkem spokojený, že to nejhorší mám za sebou. Ne, to nejhorší mám před sebou.
Udělám dva kroky, on tam je takový listnatý hájík, nějaké po*ebané olše nebo co, na listí mi ujely nohy a letím cca 25 metrů ze svahu, otočím se na záda a doufám, že nejedu koulema proti topolu. No, bohudík, nicméně sem zabrzdil v nějakých malinách. Sem celý mokrý, na zádech mám bahno, za nehty mám bahno a v tom zapíchané ostružiní, cosi nadávám, ale ok, musím dát pozor. Jdu víc do lesíka, třeba tam nebude tak bahno. Ach, je ta ku*va i tam! Na třístech metrech zbylého svahu padám asi patnáctkrát, proklínám to kreténské rozhodnutí si nebrat nesmeky, výhoda je snad jen v tom, že sem padal ke konci do trávy.
Šupem na Grúň, takový táhlý nic moc kopec, silná mlha, dost fučí, navíc hustě chčije. Spíš mě ale sere, že nahoru lezu jen proto, protože odtud půjdu na chatu dolů. Traverzovat se neoplatí, mám sice gps, ale profil terénu je dementní, to bych se tam umlátil.
Dojdu na kopec a teď mě nečeká nic jiného, než v hustém dešti, mlze a silném větru sejít 500m převýšení dolů pod kopec. Navíc se smráká a cesta vede po travnaté louce. Opět letím, co deset metrů házím tlamu, nemá se cenu čehokoliv držet. Snažím se jít trochu lesem, ale je to ještě horší. Začíná být tma, ale nechce se mi vytahovat čelovka. Prostě je plán to dojít. Nejhorší je, že za prvním obloukem vidíte světla chaty, nicméně je to kilometr vzduchem. A vlastně i kilometr pěšky. Je to horší než nejtěžší stoupání, co pět metrů padám, ten kilometr dolů jdu asi 45 minut a na chatu dojdu za tmy.
Je tam domluvené nějaké ubytování, ženská o mně samozřejmě neví, takže asi budu spát na podlaze hahaha. Nakonec se to nějak domluví. Chata pod Grúněm je otravná. Obsluha je taková nějaká divná, navíc tam mizerně vaří. Po Suchým a pod Chlebom je jeden dodavatel, jde to poznat. Je tam několik lidí (zapomněl jsem dodat, že se jedná o nějaký sraz outdoor fóra, ale příliš se s nimi nepaktuju, sedím sám u stolu atd., prostě se chovám klasicky sociálně), totálně mě fascinuje jeden uchyl, který žere jen jablka (jednou za měsíc sní během dne kilo masa). Borec tu trasu co já přeběhl za dvě hodiny (mi to trvalo asi 6), další den potom přeběhne hřeben tam, zpět a poté poběží na uplně jinou chatu někam uplně jinam, aby v neděli byl doma v době, kdy my se teprve poserem z kopce, prý za ten víkend naběhal tréninkově skoro 100km z desetikilometrovým převýšením. Uh. Já raději zemřu bezbolestně.
No, vyspím se, nažeru se (odporné párky z kuřecích pařátků) a jdu. Jde se na chatu pod Suchým, to je vlastně hřebenovka, hodně easy, místy chčije, nějací dorostenci mají trénink, já se tam tak poflakuju, libovolně stavím na každém větším šutru, ale i tak jsem na Suchém kolem druhé, nikde nikdo, tak si suším hadry (nechtěně jsem správně odtušil, že později bude prostor nad kamnama dost vzácný), žeru jejich luxusní kaspustnicu a jsem celý vysmátý.
Opět nemám ubytování, ale tady je domluva o tři levely lepší, prý ještě nějaké místo je - super, spím v pokoji pro 4 lidi uplně sám, takže si zabírám fuhrerovské místo u okna. Dvě třetiny lidí z předchozího večera se na to vysraly, prý moc prší (pršelo jen trochu proti pátku) a jiné výmluvy (nicméně jeden typ volá, že luxusně zabloudil a podle popisu trasy je v Bulharsku), dojde jeden borec co vede v Žilině pobočku Hudy, docela fajn maník, co dělal v ZA výšku a pak si tam našel ženskou (jinak je někde z Olomouce), ´přerovské spací/sací komando´ - takoví starší borci, co toho víc vypijou než nachodí (ale nachodí toho docela dost), nějaká docela poklidná ženská z Kopřivnice, se kterou pak jedu domů, a pak dvojice afektovaných turistů, kteří baví hospodu svými neoduševnělými zážitky z nějakého pomrdaného ledovce ("haha, no tam tam jdem a fakt, ten vůl si nechal doma druhý cepín, to mě podrž", ahaha, ty krávo, seru magi), to mě ale vážně nezajímá, dávám to najevo a trestem mi je, že mě nevemou domů autem (přestože domluveno nadesetkrát). Fuck off, kkti.
Chata pod Suchým je ze všech (čtyřech?) MF chat nejlepší, je nejkrásnější, je nejpohodovější, je tam nejlepší obsluha (chatu vede mimochodem ženská z Plzně, všechno to žrádlo vaří sama.. sme se z ní pokoušeli vypáčit, jak se dostala z Plzně na Suchý, ale vypadá, že to ani ona sama netuší). Vypije se dost, akci utne až nějaký slovenský kolega u vedlejšího stolu, který se o půl druhé sesune k zemi i s celým stolem. Docela humorná situace, protože už byl vyplý generátor, prostě pšt děti, tichučko a najedou jeeeb, všechno na zemi. Chlapík spí ovšem na zemi, tak ho chatárka zkušeným chvatem naloží na záda a odnese do postele. Zkouším předstírat spaní, že by mě jako taky.. ale prohlédla to, mrcha.
Ráno dolů do Nezabudské Lúčky na stanicu (výpravčí, prodavačka lístků a hostinská v bufetu je jedna a tatáž osoba!!!), pivo, Žilina, pivo (Pernštejn), vlakem jak král v jídelňáku, šest piv, guláš. Jedu s těma přerovákama, přijde ženská pro objednávky, všechno si ´pamatuje´, říkám "sleduj, to posere a třikrát se vrátí".
Vrátila se asi pětkrát a posrala dvě objednávky. Valmez, konec výletu (jedu taxikem od vlaku, po asfaltu neujdu ani sto metrů už). Konec srandy, jdu se umýt teplou vodou.
"Dierama navrch to bylo v klidu, romantika.."
- WP_20151016_15_31_19_Pro.jpg (10.13 KiB) Zobrazeno 8298 x
"No a pak už sem si vyfotil jen horký koláč, byl fakt super"
čtv 21. dub 2016 21:45
chtěl sem tam dát nějaký lehký kopeček, víkendovku, víš jak..arek píše:je to severna stena Eigeru?
čtv 21. dub 2016 21:53
Jedna turistika:
Kralovske palace v Seoulu
a jedny hory.. Nakej Gastein
Kralovske palace v Seoulu
a jedny hory.. Nakej Gastein
čtv 21. dub 2016 22:14
Výstup na sněžnicích na Bliznicu (Zakarpatská Ukrajina)
Přespání na Hoverle (nejvyšší vrchol Ukrajiny)
Přespání na Hoverle (nejvyšší vrchol Ukrajiny)
pát 29. dub 2016 18:59
ja sice nie som turistickym panacikom (zato kvôli hubam nabeham kilometreee), ale kto ma k tejto tematike blizko, mohol by ho oslovit dokument Sherpa, ktory som par dni spät zhliadol na Discovery a.... zhltol ho
http://www.csfd.cz/film/73939-serpa/komentare/" onclick="window.open(this.href);return false;
http://www.csfd.cz/film/73939-serpa/komentare/" onclick="window.open(this.href);return false;
úte 14. čer 2016 11:17
Jedu na prodloužený víkend do Západních Tater(Roháče) a poslední den mám ještě volný. Uvažuju, že bych ještě vyšlápl některý z vrcholů Liptovských Tater.
Má to tam někdo prošlápnuté? Máte nějaké tipy na hezký, nenáročný výšlap?
Vybírám z těchto vrcholů:
- Baranec
- Jakubina(Ostredok)
- Klin
- Bystrá
Podotýkám, že už je to poslední den, tak žádný přechod, ale kruhovka. Od auta k autu a pak domů.
Díky za případné reakce.
Má to tam někdo prošlápnuté? Máte nějaké tipy na hezký, nenáročný výšlap?
Vybírám z těchto vrcholů:
- Baranec
- Jakubina(Ostredok)
- Klin
- Bystrá
Podotýkám, že už je to poslední den, tak žádný přechod, ale kruhovka. Od auta k autu a pak domů.
Díky za případné reakce.
úte 14. čer 2016 11:43
Tam nevím, asi bych si něco vybral, ale záleží, jak moc po těch pár dnech budeš kantáre a co je ještě ´nenáročné´, do kopce hodně a daleko to bude všude. Asi bych volil Baranec přes Žiarskou dolinu...
úte 14. čer 2016 12:13
Jo, tak to já něco určitě vyberu, jen jestli někdo něco vyloženě nedoporučí.
Taky jsem uvažoval nad tím Barancem, popř. Jakubina nevypadá zle.
Těch 15 - 20km počítám a samozřejmě za předpokladu, že budeme ještě fit.
Taky jsem uvažoval nad tím Barancem, popř. Jakubina nevypadá zle.
Těch 15 - 20km počítám a samozřejmě za předpokladu, že budeme ještě fit.
úte 14. čer 2016 13:50
15-20 km, to je docela dost v těch podmínkách. Šel bych Žiarskou dolinu do sedla a přes Smrk na Baranec a zpět dolů na Žiar. Respektive bych to šel naopak větší stoupání na začátek, pozvolnější klesání na samotný závěr (lepší jít odpočatý 1300m prudce nahoru, než to potom hupsat dolů).
Se tam příští měsíc chystám taky, na Žiarskou nebo na Zverovku a víkend tam natáhnout.
Se tam příští měsíc chystám taky, na Žiarskou nebo na Zverovku a víkend tam natáhnout.
úte 14. čer 2016 14:35
Jo přesně, navíc Ti nazpátek poděkují kolena, když nepůjdeš takový krpál
My máme hlavní stan na Zverovce a z tama projdeme Roháče + cestou domů ten bonus.
My máme hlavní stan na Zverovce a z tama projdeme Roháče + cestou domů ten bonus.
úte 14. čer 2016 15:40
Tak to si si na posledny den nechal pekne prechadzky…
Vsetko je to tych 18+ km, 1000+m prevysenie a 7-8 hodin… na posledny den predlzeneho vikendu solidna porcia ale tak ja som uz starsi clovek, mozno pred 10-15 rokmi by som to tiez bol dal…
Ale ak mam teda odporucit tak asi ten Baranec – aspon uvidis Rohace aj z trochu inej perspektivy ako na dlani… s tym ze najskor na Baranec po zltej a Ziarskou dolinou naspat. Jednak tiez preferujem moznost ist najskor strmsie nahor a potom miernejsie dolu, ale pre mna velkou vyhodou je aj moznost zastavit sa v druhej polovici tury na nejakej chate na jedno chladene… ak by si isel Ziarskou dolinou hore tak by si mal chatu hned na zaciatku, ked ju este az tak velmi netreba
Vsetko je to tych 18+ km, 1000+m prevysenie a 7-8 hodin… na posledny den predlzeneho vikendu solidna porcia
ale tak ja som uz starsi clovek, mozno pred 10-15 rokmi by som to tiez bol dal… Ale ak mam teda odporucit tak asi ten Baranec – aspon uvidis Rohace aj z trochu inej perspektivy ako na dlani… s tym ze najskor na Baranec po zltej a Ziarskou dolinou naspat. Jednak tiez preferujem moznost ist najskor strmsie nahor a potom miernejsie dolu, ale pre mna velkou vyhodou je aj moznost zastavit sa v druhej polovici tury na nejakej chate na jedno chladene…
ak by si isel Ziarskou dolinou hore tak by si mal chatu hned na zaciatku, ked ju este az tak velmi netreba
úte 14. čer 2016 15:51
No tak ale to nemáš zrovna moc cestou, ze Zverovky. Tohle je trasa od LM, to by byla zajížďka jak hovado (esli teda jedete do Ostravy a to klasickou cestou Námestovo-Čadca), navíc Baranec můžeš jít ze Zverovky přes Baníkov (i když docela dřina, buď dolů k chatě, nebo přes Tri Kopy). Je mi to fcuk, mně by se nechtělo poslední den jet vlastně na druhou stranu kopce a udělat si kdesi 70km zajížďku, jen abych vylezl na kopec z druhé strany.
Tuhle variantu mám přesně v plánu (jeden den okruh přes Volovec, což je docela kentus, druhý den přes Salatín).
Tuhle variantu mám přesně v plánu (jeden den okruh přes Volovec, což je docela kentus, druhý den přes Salatín).
úte 14. čer 2016 16:24
Vím, že je to zajížďka(nějakých 50km), ale jak jsem psal, je to poslední den, takže už přejezd s autem a věcma a pak přes Žilinu klasicky domů. Cestou tam pojedeme vrchem, možná i přes Poláky. Ale nevím, jestli tam mají asfalt 
. Ještě musím ošéfovat.
Roháče budeme mít projité a ta cesta přes Baníkov je sci-fi. Nehledě na to, že mi nikdo nepotáhne auto. Ty Liptovské mám jen pokud budeme opravdu ve formě(nějaké soustředění proběhlo, tak snad ano) a když né, tak mám v záloze ještě Sivý vrch.
. Ještě musím ošéfovat.Roháče budeme mít projité a ta cesta přes Baníkov je sci-fi. Nehledě na to, že mi nikdo nepotáhne auto. Ty Liptovské mám jen pokud budeme opravdu ve formě(nějaké soustředění proběhlo, tak snad ano) a když né, tak mám v záloze ještě Sivý vrch.
úte 21. čer 2016 11:04
Víkend podle předpokladu dopadl super. "Roháče" mohu jen doporučit 
Prošlápli jsme je za dva dny. První den docela extrém, s takovým větrem jsem se na horách ještě nesetkal. Jinak počasí vyšlo nádherně. Být hezky, tak se to dá celé projít i za jeden den, ale to už si člověk mákne.
Ve čtvrtek jsme na Zverovce u ohně pokecali a lehce popili s partou zkušených horalů někde od Nitry (měli výbornou marhuľovicu - my zase hruškovicu), kteří měli za sebou trojdenku, mimojiné i výstup na Rysy z Polské strany (díky nechci) a kteří se zrovna vrátili z Ostrého Roháče. Říkali, že tam fučelo jak prase a že to bylo docela na hraně. Předpověď na pátek byla bohužel +/- stejná. Začátek tedy nic moc.
V pátek jsme měli v plánu úsek Smutného sedlo - Brestová, s tím, že kdo nebude moct, "vystoupí" na Baníkovském sedle. Cesta Smutnou dolinou docela šla, trochu foukalo, ale dalo se to. Potkali jsme dvě turistky, které chtěli jít stejnou trasu jako my, ale došli jen k prvním rieťazkům a tam to otočili. Prý vichr jak prase a zima na ruce. Jedna z nich měla úplně bílé prsty, s kterýma sotva hýbala. Jakmile jsme vylezli nahoru do sedla, okamžitě jsme dostali bombu od jihu. Silný, nárazový vítr byl hodně nepříjemný a tak jsme se rozhodovali, zda jít dál nebo to otočit. Slabší povahy šly zase dolů, zbytek to šel "zkusit" aspoň na Tri Kopy a že se uvidí, jak to půjde. Místama jsme museli být hodně přikrčení, aby nás to nesfouklo někam k plesům, někdy i čekat, až silný poryv přestane. Bylo třeba si hlídat pravou stranu, nalevo nebyla šance spadnout Cesta šla pomaleji, ale jinak to nebyla taková hrůza, na ten vichr si člověk zvykne. A tak jsme pokračovali přes Hrubou kopu na Baníkov. Na oddech a svačinky se bylo třeba schovat za hřeben, kde sice místama taky fučelo, ale rozhodně né tolik. Na Baníkovu jsme potkali první a taky poslední lidi toho dne na hřebeni. Nějací dva blázni došli od Žiarské chaty. Jeden z nich měl na sobě jakousi starou větrovku, která v tom větru vydávala zvuk, jakoby přistával vrtulník. Už jsme mysleli, že si pro nás letí, naštěstí se místo vrťasu objevil ten týpek
Cestou na Pachoľu se přidal ještě hodně nepříjemný liják, který doslova bodal do ksichtu a tak se schylovalo k ukončení akce. Jen díky roztahanosti pelotonu jsme pokračovali dál. Zadní část výpravy to otočila zpátky do sedla, k přední části se díky větru tato informace nedonesla a tak se šlo zase v o něco menším počtu dál. Na Pachoľe vichr, déšť a mlíko. Cesta přes Brestovou vyšla skoro stejně jako zpátky dolinou a tak jsme pokračovali. Naštěstí přestalo aspoň chcát a na Spálené už byl i krásný výhled. Akorát větříček byl celou dobu s náma. Teprve až po sestupu z Brestové jsme se toho vichru definitivně zbavili. Cesta dolů otravná (ostatně jako vždy), ale bez ní to nejde. Na Zverovce jsme byli v 17.45 a tak jsme si to ihned zamířili do hospody, kde jsme celí užaslí sledovali fanstastický, místy až heroický výkon budoucích mistrů evropy.
Výšlap byl díky tomu větru hodně náročný. Ale i tak si ho všichni pochvalovali. Dobrá zkušenost. Za příznivého počasí to musí být pohodový trek, což ostatně potvrdil následující den, kdy jsme šli +/- stejně obtížný výšlap.
Druhý den už pěkně pohodička, lehký vánek, sluníčko, spálený ksicht ... Šli jsme zbytek hřebene a to Látanou dolinou a pak klasika Rákoň - Volovec - Ostrý Roháč - Plačlivé a pak Smutnou dolinou přes plesa a vodopád na Zverovku. Jediná nevýhoda hezkého počasí byla v počtu lidí, pohybující se po hřebeni. I tak si myslím, že to byla ještě slabota a mohlo být hůř. Cestou ze Smutného sedla jsme se dokonce dočkali i tolik očekávaného vrťasu, který vysazoval záchranáře právě na Smutném sedle, kde fixovali jakéhosi Poláka. Samotný vrťas přistával a chvíli čekal kdesi u Plačlivého. Šla vidět jen vrtule a nějak nechápu, kde tam přistál.
Třetí den pak zvítězil ten Baranec nahoru po žluté a zpět přes Žiarskou chatu. Docela málo lidí na to, že bylo hezky. I naproti na "Roháčích" to bylo výrazně slabší od soboty. Asi se v neděli už nikomu nechce. Nahoře krásný výhled nejen na "Roháče", ale i na centrální Tatry s Kriváněm.
Prošlápli jsme je za dva dny. První den docela extrém, s takovým větrem jsem se na horách ještě nesetkal. Jinak počasí vyšlo nádherně. Být hezky, tak se to dá celé projít i za jeden den, ale to už si člověk mákne.
Ve čtvrtek jsme na Zverovce u ohně pokecali a lehce popili s partou zkušených horalů někde od Nitry (měli výbornou marhuľovicu - my zase hruškovicu), kteří měli za sebou trojdenku, mimojiné i výstup na Rysy z Polské strany (díky nechci) a kteří se zrovna vrátili z Ostrého Roháče. Říkali, že tam fučelo jak prase a že to bylo docela na hraně. Předpověď na pátek byla bohužel +/- stejná. Začátek tedy nic moc.
V pátek jsme měli v plánu úsek Smutného sedlo - Brestová, s tím, že kdo nebude moct, "vystoupí" na Baníkovském sedle. Cesta Smutnou dolinou docela šla, trochu foukalo, ale dalo se to. Potkali jsme dvě turistky, které chtěli jít stejnou trasu jako my, ale došli jen k prvním rieťazkům a tam to otočili. Prý vichr jak prase a zima na ruce. Jedna z nich měla úplně bílé prsty, s kterýma sotva hýbala. Jakmile jsme vylezli nahoru do sedla, okamžitě jsme dostali bombu od jihu. Silný, nárazový vítr byl hodně nepříjemný a tak jsme se rozhodovali, zda jít dál nebo to otočit. Slabší povahy šly zase dolů, zbytek to šel "zkusit" aspoň na Tri Kopy a že se uvidí, jak to půjde. Místama jsme museli být hodně přikrčení, aby nás to nesfouklo někam k plesům, někdy i čekat, až silný poryv přestane. Bylo třeba si hlídat pravou stranu, nalevo nebyla šance spadnout
Cesta šla pomaleji, ale jinak to nebyla taková hrůza, na ten vichr si člověk zvykne. A tak jsme pokračovali přes Hrubou kopu na Baníkov. Na oddech a svačinky se bylo třeba schovat za hřeben, kde sice místama taky fučelo, ale rozhodně né tolik. Na Baníkovu jsme potkali první a taky poslední lidi toho dne na hřebeni. Nějací dva blázni došli od Žiarské chaty. Jeden z nich měl na sobě jakousi starou větrovku, která v tom větru vydávala zvuk, jakoby přistával vrtulník. Už jsme mysleli, že si pro nás letí, naštěstí se místo vrťasu objevil ten týpek Cestou na Pachoľu se přidal ještě hodně nepříjemný liják, který doslova bodal do ksichtu a tak se schylovalo k ukončení akce. Jen díky roztahanosti pelotonu jsme pokračovali dál. Zadní část výpravy to otočila zpátky do sedla, k přední části se díky větru tato informace nedonesla a tak se šlo zase v o něco menším počtu dál. Na Pachoľe vichr, déšť a mlíko. Cesta přes Brestovou vyšla skoro stejně jako zpátky dolinou a tak jsme pokračovali. Naštěstí přestalo aspoň chcát a na Spálené už byl i krásný výhled. Akorát větříček byl celou dobu s náma. Teprve až po sestupu z Brestové jsme se toho vichru definitivně zbavili. Cesta dolů otravná (ostatně jako vždy), ale bez ní to nejde. Na Zverovce jsme byli v 17.45 a tak jsme si to ihned zamířili do hospody, kde jsme celí užaslí sledovali fanstastický, místy až heroický výkon budoucích mistrů evropy.
Výšlap byl díky tomu větru hodně náročný. Ale i tak si ho všichni pochvalovali. Dobrá zkušenost. Za příznivého počasí to musí být pohodový trek, což ostatně potvrdil následující den, kdy jsme šli +/- stejně obtížný výšlap.
Druhý den už pěkně pohodička, lehký vánek, sluníčko, spálený ksicht ... Šli jsme zbytek hřebene a to Látanou dolinou a pak klasika Rákoň - Volovec - Ostrý Roháč - Plačlivé a pak Smutnou dolinou přes plesa a vodopád na Zverovku. Jediná nevýhoda hezkého počasí byla v počtu lidí, pohybující se po hřebeni. I tak si myslím, že to byla ještě slabota a mohlo být hůř. Cestou ze Smutného sedla jsme se dokonce dočkali i tolik očekávaného vrťasu, který vysazoval záchranáře právě na Smutném sedle, kde fixovali jakéhosi Poláka. Samotný vrťas přistával a chvíli čekal kdesi u Plačlivého. Šla vidět jen vrtule a nějak nechápu, kde tam přistál.
Třetí den pak zvítězil ten Baranec nahoru po žluté a zpět přes Žiarskou chatu. Docela málo lidí na to, že bylo hezky. I naproti na "Roháčích" to bylo výrazně slabší od soboty. Asi se v neděli už nikomu nechce. Nahoře krásný výhled nejen na "Roháče", ale i na centrální Tatry s Kriváněm.
úte 21. čer 2016 11:34
Ja som bol v piatok vo Velkej Fatre na Borišove a ten vietor teda fakt stal za to. Neviem ci by som sa v nom odvazil na skalny hreben s priepastou tesne vedla chodnika… (a to si viem predstavit ze na rohacoch v nadmorskej vyske 2000+ fukalo hadam este viac ako v o 500m nizsej Fatre). tak ale koniec dobry vsetko dobre, vsakze
Ja mam Rohace rad, boli casy ze sme tam s rodicmi chodili na dovolenku kazde leto X-rokov po sebe. da sa tam vymysliet XY tur – dlhsich, kratsich, narocnejsich aj uplne nenarocnych kam sa da ist aj s malymi detmi… a hlavne sa daju robit okruhy takze clovek sa nemusi dolu vracat tou istou cestou ako isiel hore. Paci sa mi tam viac ako vo Vysokych kde to IMO nie je take pestre. No ale teraz sa skor snazim dohnat zameskane v inych castiach slovenska v poslednom case sa mi celkom zapacila Velka Fatra kam som predtym prakticky vobec nechodil. Ten Borisov v piatok bol super, podobne ako predtym tura na Tlstu a Ostru… nikedy este musim naplanovat Rakytov, tam som este nebol
A v sobotu sa chystam do rakuska k vodopadom Myrafalle som zvedavy, ani tam som este nebol
Ja mam Rohace rad, boli casy ze sme tam s rodicmi chodili na dovolenku kazde leto X-rokov po sebe. da sa tam vymysliet XY tur – dlhsich, kratsich, narocnejsich aj uplne nenarocnych kam sa da ist aj s malymi detmi… a hlavne sa daju robit okruhy takze clovek sa nemusi dolu vracat tou istou cestou ako isiel hore. Paci sa mi tam viac ako vo Vysokych kde to IMO nie je take pestre. No ale teraz sa skor snazim dohnat zameskane v inych castiach slovenska
v poslednom case sa mi celkom zapacila Velka Fatra kam som predtym prakticky vobec nechodil. Ten Borisov v piatok bol super, podobne ako predtym tura na Tlstu a Ostru… nikedy este musim naplanovat Rakytov, tam som este nebolA v sobotu sa chystam do rakuska k vodopadom Myrafalle
som zvedavy, ani tam som este nebol
úte 21. čer 2016 11:51
No ten silný jižní vítr je tam hnus občas, jednou nás to na Baníkovském sedle zastavilo. Někde od odbočky na plesa začalo chcaní přecházet v ledovku, to se ještě dalo, ale jak sme vyšli do sedla, tak nás to v podstatě srazilo k zemi a dál se nedalo. Led létal vodorovně, nedalo se to ustát. Sám bych to ještě možná šel (resp. bych si sedl za tu skálu tam a počkal půl hodiny, ono se to vybíralo pomalu), ale zbytek výpravy šel vybavený jak na Lysou a nahoře byli modří komplet a dva měli s kotníkem problém,to jim vzalo psychiku a viděli se už dole s pivem v ruce. Cestou dolů to už bylo vybrané, takže sme šli z kopce komplet mokří a rozházení a proti nám výpravy s dětma v lehkých teniskách a úsměvem na tváři, což bylo dost na morálku.
Jinak jo, Roháče jsou pestřejší a zábavnější než Vysoké, kde je to takové... nevím, mně tam ty trasy nevyhovují, v létě je tam navíc jenom milion lidí. Chci na Orla Perč, ale nedokopal sem se k tomu.
Jinak jo, Roháče jsou pestřejší a zábavnější než Vysoké, kde je to takové... nevím, mně tam ty trasy nevyhovují, v létě je tam navíc jenom milion lidí. Chci na Orla Perč, ale nedokopal sem se k tomu.
úte 21. čer 2016 11:54
Jinak sám teď nic nemám, krom těch Roháčů, akorát sem šel s kámošem na přechod Smrku (z Horní Bečvy), kde se mi opět už poněkolikáté ukázaly důvody, proč je to v blízkém okolí můj nejoblíbenější kopec. A ano, svou roli tam hraje pivovar v Ostravici.
úte 21. čer 2016 13:09
Velkou Fatru nemám vůbec, tak pak můžeš hodit nějaký sumář, až to celé prolezeš Snad příští rok bych se tam mohl/chtěl podívat.
Já se ještě letos chystám na Sinjal + Triglav (v rámci rodinné dovolené u moře) + doufám ještě nějaké ferátky v Reichu a jestli vyjde čas, tak něco na Malé Fatře. Ale to spíš s děckama, takže zlehka.
Snad příští rok bych se tam mohl/chtěl podívat.Já se ještě letos chystám na Sinjal + Triglav (v rámci rodinné dovolené u moře) + doufám ještě nějaké ferátky v Reichu a jestli vyjde čas, tak něco na Malé Fatře. Ale to spíš s děckama, takže zlehka.
úte 21. čer 2016 15:41
Velku Fatru odporucam. V poslednych rokoch som si ju oblubil Ale podobne ako Petrikovi mi chyba este Rakytov, ale aj Lysec napr. Na Tlstej a Ostrej som bol vlani na jesen, na jednom mieste tam bolo hned vedla chodnika listia asi po pas
Buduci mesiac by som rad zasiel do Polonin, este som tam nebol, nemate niekto tipy na turu tam?
Ale podobne ako Petrikovi mi chyba este Rakytov, ale aj Lysec napr. Na Tlstej a Ostrej som bol vlani na jesen, na jednom mieste tam bolo hned vedla chodnika listia asi po pas Buduci mesiac by som rad zasiel do Polonin, este som tam nebol, nemate niekto tipy na turu tam?
pon 22. srp 2016 08:07
V sobotu som sa vybral na Bystru. Z podbanskeho po magistrale pod bystru dolinu, hore na Bystru a cez pysne sedlo a kamenistu dolinu naspat na podbanske. Bola to pre mna premiera nielen co sa tyka Bystrej ale celkovo tohto hrebena liptovskych tatier a musim povedat ze teda na posledny den predlzeneho turistickeho vikendu by som si tu turu urcite nenechaval (zdravim Jirika ) tie doliny su strasne, ale straaaasne dlhe. Nema to konca kraja 
a ked uz sa konecne po 3+ hodinach galeji clovek dostane na koniec doliny, zisti ze ma na vrchol stale este 400+ vyskovych metrov 
celkovo to od zaciatku bystrej doliny na vrchol bystrej malo trvat cca 3:45 – ja som to s jazykom po kolena (a pocetnymi prestavkami) urobil za 4:30 (kdeze su tie casy ked som tie trasy robil o 20% rychlejsie ako uvadzali casy na mapach? ) asponze tie vyhlady stali za to. Krasne jasne nebo z rana sice nevydrzalo, ale oblaky boli nastastie dost vysoko a bolo vidno na vsetky strany (len vrchol krivana sa stracal v mrakoch). Tura to bola pekna, ale pri mojej momentalnej forme a kondicii (rozumej – ziadnej) som si po navrate k autu povedal ze tych 22km a 1300+ m prevysenia bolo tak cca na hranici mojich moznosti a ovela viac by som asi nedal. Asi sa vratim k velkej fatre
) tie doliny su strasne, ale straaaasne dlhe. Nema to konca kraja a ked uz sa konecne po 3+ hodinach galeji clovek dostane na koniec doliny, zisti ze ma na vrchol stale este 400+ vyskovych metrov celkovo to od zaciatku bystrej doliny na vrchol bystrej malo trvat cca 3:45 – ja som to s jazykom po kolena (a pocetnymi prestavkami) urobil za 4:30 (kdeze su tie casy ked som tie trasy robil o 20% rychlejsie ako uvadzali casy na mapach? ) asponze tie vyhlady stali za to. Krasne jasne nebo z rana sice nevydrzalo, ale oblaky boli nastastie dost vysoko a bolo vidno na vsetky strany (len vrchol krivana sa stracal v mrakoch). Tura to bola pekna, ale pri mojej momentalnej forme a kondicii (rozumej – ziadnej) som si po navrate k autu povedal ze tych 22km a 1300+ m prevysenia bolo tak cca na hranici mojich moznosti a ovela viac by som asi nedal. Asi sa vratim k velkej fatre
pon 22. srp 2016 09:28
Ja som tie Poloniny zatial odlozil, ale bol som aspon v Tatrach na Koprovskom stite (od zastavky Popradske pleso a spat). Pocasie celkom vyslo, turistov az tak vela nebolo, na stite sme sa stretli piati (na Rysoch bolo urcite viac), smerom dole nam cestu sprijemnili kamziky a sviste 
Tot panorama od Velkeho Hincovho.
Tot panorama od Velkeho Hincovho.
sob 29. říj 2016 22:15
dnes som bol ukoncit tohtorocnu sezonu v Povazskom Inovci na Panskej Javorine. celou cestou hore hmla s viditelnostou tak 20m max. 10min pod vrcholom sa to zrazu rozostupilo, zasvietilo slniecko a ...
na paradu
lesy krasne vyfarbene, radost pozerat
na paradu
lesy krasne vyfarbene, radost pozerat
sob 29. říj 2016 22:50
Minulý týden jsem byl v Rumunsku a přecházeli jsme národní park Retezat ... zítra sem zkusím něco kratšího sepsat, podělit se o dojmy a nějaký fotky taky dám
Ve fóru je celkem 0 uživatelů :: 0 registrovaných a 0 skrytých (založeno na uživatelích aktivních během poslední 3 minuty)
Nejvíce zde současně bylo přítomno 58 uživatelů dne stř 03. dub 2013 21:57
Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé
Nejvíce zde současně bylo přítomno 58 uživatelů dne stř 03. dub 2013 21:57
Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé
